close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

W.S.131

5. dubna 2006 v 22:46 |  William Shakespeare-Sonety
Tak panovačná jsi vůči mně - jako ti,
jimž krása vdechuje pýchu a ukrutnost,
protože dobře víš, že já tě zbožňuji,
žes pro mne nejdražší a nejkrásnější skvost.
Jiní však říkají - a vidí tě též -
že pro tvář, jak máš ty, se láskou nevzdychá;
nemám dost smělosti říci jim: "To je lež,"
ač si to přísahám sám sobě do ticha.
A že to pravda je a že já nejsem lhář,
stvrzuji tisíckrát mé vzdechy a můj žal,
který mám, kdykoli pomyslím na tvou tvář :
já jsem tvou černou pleť vždy nejvíc miloval.
Na tvobě není nic černého - krom tvých činů;
ty na té pomluvě mají však hlavní vinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shakespeare Shakespeare | 5. července 2006 v 17:01

Když píšeš něco, co jsem kdysi nosil,

je to pravda, i když je to zlé.

Já sel vítr, ba i víno kosil,

ale nepil to, co bylo vroucně tvé.

Mávej listím, nebuď stále sama,

říkej vodám, jež jsou jako mlýn,

že je láska navždy zaprodána,

a že z toho plyne tisíc vin.

Když si řeknu, co jsem kdysi dělal,

když se stočím do svých iluzí,

možná povím, proč jsem kdysi zbělal,

a proč nevím to, co druzí ví.

Tak se tážu, zda jsi ve své kráse,

a proč hledám ta svá slova zase.

2 delicacy/dalikatesa delicacy/dalikatesa | 5. července 2006 v 22:07

..ty jo....je dobrej, že?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama